Bible: Jaké změny byly provedeny?
Tazatel: Salma – Indie
Otázka: Hledisko Barta Ehrmana vzhledem ke změnám v Bibli bylo oceněno mnoha, ale on podporuje křesťanství a také tvrdí, že Nikejský koncil byl drasticky odlišný od toho, co o něm předpokládají muslimové? Vaše obrana.
Poradce: Idris Tawfiq
Odpověď: Salam, Salma.
Děkuji za tvou otázku.
Spíše než soustředit se na konkrétního biblického učence, při odpovědi na tvou otázku bude snažší pochopit odpověď, rozšíříme-li odpověď na rozhovor o “biblické učenosti” obecně.
Bibličtí učenci, to jsou ti, jejichž zaměstnáním je studovat texty všech rozmanitých knih Bible, vracet se co nejdále je možno k nejranějším kopiím, aby poskytli křesťanským církvím co nejlepší porozumění významu Starého a Nového zákona.
Bibličtí učenci jako profesor Ehrman argumentují, že máme tisíce rukopisů evangelií a mezi dvěma sty až čtyřmi sty tisíci variací a porušení v textu, ale to nezbytně nedělá evangelia nepravdivými. Bavme se o tom, co toto znamená.
V uplynulém století bylo dosaženo velkého pokroku v biblické učenosti, takže učenci získali nová pochopení psaného slova. Od dob Reformace, toho období v šestnáctém století, kdy se protestanští reformátoři odtrhli od ustanovené římskokatolické církve, existoval rozdíl v důrazu v obou tradicích.
Velkým pokřikem reformátorů bylo "scriptura Sola" (pouze písmo). Jinými slovy, věřili, že pokud pro některá křesťanská učení nelze najít přímý podpůrný důkaz v Bibli, tak by to mělo být odmítnuto. Protestantské církve proto dodávají Bibli velikou důležitost a mnoho bohoslužeb se točí kolem čtení a kázání Bible.
Postavení římskokatolické církve bylo odlišné. Tato církev učila, že zjevení nelze nalézt pouze v Bibli (Slovu Božím), ale taktéž v žijící tradici církve, že, ať už papež nebo biskup, mohou vykládat křesťanská učení, kvůli božskému daru, který jim byl dán.
V mnoha způsobech jsou tyto dva pohledy na zjevení stále platnými způsoby chápání odlišných křesťanských tradic. Protestantské církve kladou velký důraz na překládání a studování Bible. Římskokatolická církev nikoli nebo přinejmenším obyčejní katolíci nebyli pobízeni ke čtení a studiu Bible po mnoho století. To bylo vyhrazeno učencům.
Mnoho lidí nepochopilo, proč církev odsoudila Galilea. Nebylo to to, že prohlásil, že země je kulatá, co mu vysloužilo prokletí křesťanskými vůdci. Bylo to proto, že se odvážil komentovat pasáže z Bible, k čemuž by obyčejní lidé neměli schopnosti, aby to dělali.
Velká změna se odehrála kolem roku 1900, kdy římskokatolická církve počala dohánět ve smyslu biblické učenosti. Byla založena Pontifikální biblická komise, aby studovala text Bible. V průběhu 19.století objevili jak protestantští a bibličtí učenci původní texty znova, sdílejíce dohromady mnoho z objevů a výzkumů.
Přílišné zjednodušování věcí riskuje překroucení pravdy. Tato odpověď, však, musí být stručná a proto musí být prostá. Většina biblických učenců spolu nyní souhlasí v mnoha věcech. Budou souhlasit například, že ačkoli je Bible Boží zjevení lidstvu, On užíval lidské prostředníky, aby bylo toto zjevení známo. Jinými slovy, podle těchto učenců Bible obsahuje Pravdu, ale není nezbytně pravda v každém slovu nebo větě.
Učenci Nového zákona kupříkladu se mohou podívat na čtyři evangelia, která byla vybrána církví z mnoha dalších jako čtyři přijatá evangelia a vidět, jak byla tato evangelia napsána za různým účelem různými lidmi zcela odlišným stylem psaní.
Skutečnost, že se neshodují v určitých detailech, jako kolik andělů bylo přesně v hrobce, když vstal Ježíš z mrtvých, neznamená, že jedno je správné a jedno se mýlí, ale že poselství, jako celek, je jedno. Toto je v kostce, jak se mnoho, ne-li většina, učenců Nového zákona bude dnes dívat na evangelia.
Není to pak věc vzdělaných lidí nesouhlasících se způsobem, jak byla různá evangelia napsána. Většina se shodne, že byla napsána šikovnými řemeslníky, užívajícími slova, která by použili jen spisovatelé, aby předali věčné poselství Boha.
V tomto smyslu, Korán před mnoha staletími objasnil, co trvalo biblickým učencům tolik let, aby se na tom shodli:
Běda těm, kteří Písmo vlastníma rukama sepisují a potom hovoří: “Toto od Boha pochází!”, aby tak nakoupili za nízkou cenu. Běda jim, za to, co psali ruce jejich! Běda jim za to, co provádějí! (Al-Baqarah 2:79)
Řemeslnost psaní je to, co vedlo k omylům v průběhu let. Muslimové, ovšemže, věří, že Korán je konečné zjevení Všemohoucího Boha lidstvu, že nebylo nijak řemeslně zpracováno žádnými jednotlivci a že je to doslovné Slovo Boha.
Poukážou na skutečnost, že různé kopie Koránu z různých zemí a staletí se navzájem naprosto shodují, až po interpunkci. Neexistuje prostor, v tomto muslimském chápání zjevení, pro lidské spisovatele, aby předávali Boží poselství, jak nejlépe umí. Slova zjevená přímo proroku Muhammadovi (pokoj a Boží požehnání s ním) během období dvaceti tří let, to je to, co dnes máme jako Korán.
Co se týče Koncilu v
To, jak a proč byl Koncil v Nicaea svolán a jak vykonával svou práci, je podružné, podle názoru církve, k faktu, že reprezentoval hlas církve hovořící v zastoupení Stvořitele k Jeho stvoření.
Muslimský pohled je takový, že člověk nemůže mluvit v zastoupení Boha. Muslimské chápání toho, co se stalo v Nicaea je, že sama církev se dostala do rohu, těžce ovlivněná psaními svatého Pavla, a snaže se popsat lidskými slovy, co nelze lidskými slovy opsat.
Logickým závěrem toho všeho je, že později se církev ocitla v situaci, kdy musí bránit doktríny a myšlenky, které jsou vzestupně neobhájitelné. Například Koncil v Chalcedonu v příštím století vyhlásil, že nejenže byl Ježíš zcela božský, ale byl také zcela lidský. Stranou debaty samotné, takové prohlášení je nejenom nemožné, ale také dost směšné.
Islám je velice prostý. S ohledem na víry lidí jiných vyznání, pro muslimy neexistují žádní prostředníci mezi Bohem a člověkem. Nejsou žádní papeži ani kněží, ani bibličtí učenci, kteří za nás orodují nebo nám vysvětlují, čemu nerozumíme. O Soudném dni se bude každý muslim zodpovídat Všemohoucímu Bohu ohledně toho, jak žil na této zemi.
To, jak ten nebo onen biblický učenec vykládá anebo chápe texty křesťanských písem, se neodchyluje od centrální muslimské víry: že Bůh hovořil ke Svému stvoření během historie, posílaje Proroky a Knihy, aby je zas a znova volal na přímou cestu a že mluvil konečně a po všechen čas a pro všechny lidi v Koránu.
Doufám, že toto odpovědělo na tvou otázku. Prosím zůstaň v kontaktu.
Salam.